VODA JE ŽIVOT

Spousta výživových doporučení se týká jídla, ale co pití? Pitný režim řešíme s klienty jako první. Většina z nich je totiž dehydrovaná. Mají málo vody. Přitom voda je pro nás životně důležitá. Je důležitá pro správnou činnost srdce, plic, očí, svalů, kostí, ledvin, jater, střeva i mozku. Voda je nezbytnou součástí pro zajištění správné funkce jakéhokoliv systému v těle. A je důležitá i pro hubnutí.

NAUČTE SE PÍT POUZE VODU A PRO SVÉ HUBNUTÍ A ZDRAVÍ UDĚLÁTE STRAŠNĚ MOC

Vodu totiž potřebuje úplně každá buňka našeho těla. Je v krvi, lymfě a dalších tělních tekutinách, jako je žluč, slzy, sliny. Spolu s příslušnými minerály umožňuje našemu tělu správný průběh většiny chemických reakcí. Přenáší živiny do buněk, z buněk naopak odvádí všechny škodlivé látky a nečistoty a tím se mimo jiné stará o přirozenou detoxikaci těla. Usnadňuje trávení, napomáhá vstřebávání živin a je nezbytná také pro vylučování a regulaci tělesné teploty a krevního tlaku.

Naše tělo je tvořeno přibližně z 45–80 % vodou, záleží na věku. Čím je člověk mladší, tím větší podíl v jeho těle zaujímá. Množství vody v těle ovlivňuje také množství svalů a tuků, protože tukování tkáň jí obsahuje méně než svaly.

Jak moc je pro nás voda důležitá, nám dojde, když si uvědomíme, že zatímco bez jídla vydrží dospělý člověk desítky dnů (prý asi 60), bez vody vydržíme dnů jen několik (3-5). Jíst až tak nemusíme, ale bez vody rychle umřeme. Už 1% úbytek způsobuje zvýšenou tělesnou teplotu, při vyšší dehydrataci dochází ke zhoršení výkonnosti, nesoustředěnosti, ke křečím, třesu, nevolnosti, rychlému tepu, nastávají problémy s trávením, pociťujeme vyčerpání, závratě, bolesti hlavy, únavu…

Nedostatečná hydratace organismu může vést k dalším problémům, jako jsou pády a zlomeniny, úžeh, srdeční choroby, plicní potíže, ledvinové choroby, ledvinové a žlučové kameny, rakovina močového měchýře a tlustého střeva, infekce močových cest, zácpa, syndrom suchého oka, zubní kazy, omezení funkce imunitního systému a ke vzniku šedého zákalu.

Stejně jako je pro tělo ohrožující nedostatečné množství vody, může ho ohrožovat i její nadbytek, tzv. hyperhydratace. Jejími následky mohou být kromě viditelných otoků poruchy krevního oběhu, křeče, poruchy vidění, ledvinové obtíže, poruchy mozkové činnosti a další.

KOLIK PÍT? JAK POZNAT KOLIK JE MOC A KOLIK MÁLO?

Podle jednoho obecného doporučení bychom měli přijmout to, co vydáme. Ovšem není snadné zjistit, kolik to je. Kolik vyčůráme bychom asi ještě dokázali změřit, ale už hůř zjistíme, kolik vody vyloučíme stolicí, potem, dýcháním. Při nadměrném pocení a při průjmových potížích bývá přitom ztráta o mnoho vyšší. Spolu s vodou dochází i k úbytku minerálů a stopových prvků, které jsou pro náležité fungování našeho těla také velmi zásadní. I proto je nutné při těchto situacích doplňovat vody víc a to včetně minerálních látek.

Ale vraťme se k běžným podmínkám. Množství tekutin, které vaše tělo potřebuje záleží na hmotnosti.

Jedno z doporučení uvádí, že máme přijmout 30 ml vody na 1 kg hmotnosti. To znamená, že pokud vážíte 50 kg, měli byste přijmout 1,5 litru, pokud 90 kg, pak 2,7 litru.

Jiné doporučení říká dělit váhu 30. Při 50 kg byste měli přijmout 1,7 litru, při 90 kg 3 litry vody. To platí pro dospělého člověka.

U kojence vážícího 5 kg je toto množství 150 ml na 1 kg a u batolete o hmotnosti 10 kg 100 ml na 1 kg tělesné hmotnosti. Proto je u malých dětí tak důležité dodržovat pitný režim. Děti jsou zároveň mnohem citlivější na ztráty vody a to proto, že mají vyšší podíl vody než dospělí. Na dostatečný pitný režim je důležité myslet i u starších lidí, kteří mívají zhoršené vnímání pocitu žízně. Dětem a seniorům je vhodné pití vody připomínat a vodu nabízet.

To, kolik potřebujeme vypít, ale ovlivňují i další faktory, jako je věk, pohlaví, zdravotní stav, fyzická aktivita nebo okolní teplota. V létě a v horku nebo při sportu potřebujeme vody víc než v zimě u knížky. Stejně tak, pokud jste nemocní a trápí vás nachlazení nebo chřipka. Dostatek vody pomáhá imunitnímu systému v jeho správné funkci. Tekutiny je třeba doplňovat i v důsledku zvýšené horečky.

Pokožka je poměrně spolehlivý ukazatel toho, jestli dostatečně pijete. Pokud pijete málo, kůže je suchá, „šedivá“ a rychleji se tvoří vrásky. Velmi spolehlivým indikátorem je vaše moč. Správně by měla být světlá a bez zápachu. Pokud je zbarvena do tmavě žluta a zapáchá, pijete málo a příjem tekutin je potřeba zvýšit. Barva moči může být ovlivněna i užívanými léky, vitamíny nebo jídlem. Zbarvují ji třeba vitamíny skupiny B, červená řepa nebo kurkuma, tak se nelekněte.

KDY PÍT?

Pro vstřebávání vody je vhodné popíjení menšího množství v průběhu celého dne. Nedostatek vody se v našem těle projeví zahuštěním tělních tekutin, tuhle změnu zaznamená náš mozek a my dostaneme žízeň. Pocit žízně je tedy již důsledkem nedostatku tekutin v organizmu, a proto by měl být nikoliv prvním, ale až posledním varováním k jejich doplnění. Prostě by bylo dobré, abyste žízeň nepociťovali – nebo jen mírnou. V každém případě, pokud už žízeň cítíte, ihned se napijte.

Naučte se začínat den sklenicí vlažné/teplé vody – jednak po noci doplníte tekutiny, zároveň nastartujete metabolismus a peristaltiku střev.

Co se týče pití během jídla, názory se opět liší. Osobně se přikláním k tomu, že je vhodné se napít cca 30 minut před jídlem a pak 30 minut po jídle. A to z toho důvodu, že voda ředí žaludeční šťávy a trávicí enzymy. Pokud potřebujete pít při jídle, pak jen malou skleničku vody (1,5 dcl).

Takže nám z toho vychází popíjet menší množství vody v průběhu dne mezi jídly. Před spaním pití tekutin snižte, abyste mohli v klidu spát a nemuseli v noci na záchod. 🙂

A KONEČNĚ - CO PÍT?

Nejlépe vodu - čistou, neperlivou, neslazenou. Mezi další vhodné zdroje tekutin patří zeleninové šťávy ředěné čistou vodou, neslazené bílé a bylinkové čaje, roiboos, stolní a pramenitá voda. Občas si můžeme dát minerálku (200 ml denně) a jednotlivé značky střídat, kvalitní černou kávu, černý nebo zelený čaj.

Nevhodné jsou všechny colové nápoje, limonády, light nápoje, nekvalitní džusy, ochucené minerální vody a alkohol.

Myslím si, že u každého člověka chuť na to, co pít i jíst, ovlivňuje roční období. Já osobně léto přežívám pouze na vodě, ale jakmile se venku ochladí, potřebuju teplý čaj. (V posledních letech jsem si velmi oblíbila horkou vodu s plátkem citrónu.) Ten samozřejmě doplňuju vodou z kohoutku. Tu ostatně doporučuju i vám, alespoň tady u nás. A abyste věděli, co pijete, na webové stránce svojí vodárny najdete informace s aktuálním analytickým rozborem vody, kterou si z kohoutku pouštíte. Voda z kohoutku je levná a ekologická a také má menší riziko chemické a mikrobiální kontaminace ve srovnání s balenou vodou.

Mnozí lidé dávají přednost vodě perlivé, která je sycená oxidem uhličitým (CO2). Tak jen pro informaci – oxid uhličitý je hlavní „zplodinou“ naší látkové výměny. Tělo se ho musí neustále zbavovat, jinak by náš organismus zkolaboval (při výdechu opouští náš organismus až stonásobně větší množství oxidu uhličitého než při nádechu).

NECHUTNÁ VÁM OBYČEJNÁ VODA?

Zkuste do ní přidat čerstvé ovoce nebo zeleninu. Kápněte si do ní pár kapek šťávy z citrónu, dejte do ní plátek pomeranče nebo okurky, skořici, levandluli, lístky máty nebo meduňky. Výborná je kombinace plátků mandarinky s čerstvou bazalkou nebo mražné ostružiny s čerstvou šalvějí. Místo kostek ledu můžete použít mražené jahody.

Taky si můžete vodu 10 minut převařit a nechat vychladnout; údajně je pak stravitelnější a není tak „těžká“ jako voda nepřevařená. Anebo si kupte vodní filtr a vodu si filtrujte. Znám několik lidí, kteří tímto pití vody z kohoutku vyřešili. 🙂

Co říct závěrm? To stejné, co na začátku. Naučte se pít pouze vodu a pro své zdraví uděláte strašně moc.

Máte pocit, že to sami nedokážete? Napište nám nebo zavolejte, společně to zvládneme.

Líbil se vám článek? Pak ho prosím lajkujte a sdílejte. 🙂