NA MIKROBIOMU ZÁLEŽÍ

V posledních letech se stále častěji objevují informace týkající se důležitosti našeho střevního mikrobiomu. Pojďme se dnes podívat, o čem je řeč a proč je tak důležité se o svůj mikrobiom starat.

CO JE TO STŘEVNÍ MIKROBIOM?

Jsou to mikroorganismy – bakterie, kvasinky, houby, viry, které žijí v našich střevech. Váží 1-2 kilogramy a jsou jich stovky druhů. Skutečný počet druhů se u jednotlivců velmi liší, a to v rozmezí stovek až po víc než 2000. Platí, že čím je mikrobiom rozmanitější, tedy máme víc druhů, tím lépe. Množství druhů je velmi ovlivněno životním stylem každého z nás. Některé z mikroorganismů mají dopad na imunitní systém, naši náladu anebo na naši hmotnost.

Je-li střevní mikrobiom v rovnováze, pak je všechno tak, jak má být. K problémům dochází, když dojde k přemnožení nežádoucích organismů. Může za to buď ztráta prospěšných mikroorganismů, rozšíření škodlivých, a nebo se může výrazně snížit celková diverzita.

Nerovnováha (dysbióza) je společným jevem u lidí trpících alergiemi, metabolickým syndromem, rakovinou tlustého střeva, autoimunitními onemocněními či zánětlivými onemocněními postihující střeva (Crohnova choroba), psychickými poruchami, ale i obezitou.

„Každé onemocnění začíná ve střevech,“ Hippokrates.

CO MÁ NA NÁŠ STŘEVNÍ MIKROBIOM NEGATIVNÍ VLIV?

Obyvatelé našich střev se v nás vyvíjeli celá tisíciletí. Náš životní styl se ale za posledních několik desítek let zásadně změnil. A se změnou životního stylu se mění i náš mikrobiom. Mezi nejvýznamnější negativní vlivy na kvalitu mikrobiomu v průběhu života patří:

Nezdravá strava (průmyslově zpracované, vysokokalorické potraviny)

Střevní mikrobiom byl po tisíce let zvyklý na stravu a potraviny, které se běžně nacházely v přírodě. S postupem civilizace jsme přestali jíst základní potraviny a na našich talířích (pokud si k jídlu vůbec sedneme a servírujeme ho na talíři) se objevují tzv. UZPP potraviny (ultra zpracované potravinářské produkty, jinými slovy to, co běžně najdete zabalené v supermarketu). Tyto potraviny velmi často obsahují nadbytek jednoduchých cukrů, nevhodné tuky a mnoho aditiv. A tahle „strava“ je pro náš zdravý mikrobiom přímo likvidační.

Alkohol

Alkohol zabíjí prospěšné střevní mikroby a narušuje mikrobiální rovnováhu. Zvyšuje také střevní propustnost, čímž umožňuje cizím látkám i nedostatečně natrávené potravě procházet střevní stěnou a vyvolat imunitní reakci, která může vést k zánětu. Zvýšená střevní propustnost může omezovat vstřebávání živin a negativně ovlivňovat výživu buněk našeho těla.

Antibiotika a některé léky

To, že léky mohou ovlivnit střevní mikrobiom, je dobře známo. Střevní mikrobiom však může ovlivňovat také účinnost léčiv. Zvyšuje nebo snižuje jejich aktivitu, vstřebávání, toxicitu... Antibiotika mají na mikrobiom přímo devastující účinky. Pan Ryšávka (mikrobiolog zabívající se střevním mikrobiomem) tvrdí, že jedna dávka antibiotik způsobí negativní změny v mikrobiomu na 2-3 roky.

Životní prostředí a chemické látky

Studie ukazují, že se výrazně liší mikrobiom lidí žijících ve městě oproti lidem žijícím na venkově. Mikrobiom „městského“ člověka se vyznačuje především nižší druhovou diverzitou.

Jako příklad chemické látky si můžeme uvést celosvětově nejpoužívanější herbicid RoundUp. Účinná látka glyfosát zásadně narušuje život mikrobiálních buněk, a to včetně těch prospěšných v našem střevě. Glyfosát se používá při pěstování mnoha geneticky modifikovaných plodin, ale hojně ho používají konvenční zemědělci. Běžně se používá na pole s řepkou, zajištění sterilnosti golfových hřišť anebo k likvidaci plevele ve městech, v parcích i na zahradách. Jeho rezidua jsou přítomná v moři a nacházejí se v krvi většiny Evropanů.

Přemíra čistoty (sterilizované domovy a antibakteriálními čistícími prostředky)

Žijeme uzavřeni ve svých domovech, vyhýbáme se přírodě a přirozenému světu kolem nás, neustále čistíme a dezinfikujeme svá těla i domovy nejrůznějšími antimikrobiálními a antibakteriálními mýdly a drogerií. To vše vede ke snížení pestrosti i množství mikrobů.

Stres

Ve stresu je tělo připraveno na rychlé akce typu boj anebo útěk. Proto upřednostňuje zásobení důležitých orgánů a naopak omezuje přísun krve do střev. Tělo nerozlišuje, jestli nás vyděsí mamut nebo jen šéf či termín splnění úkolu. Při boji nepotřebujeme trávit, a tak jsou trávicí funkce omezeny. Dlouhodobý chronický stres znamená dlouhodobé snížení přísunu krve do střev a tvorby trávicích šťáv, a tak i zhoršení střevního zdraví.

Císařské řezy a nekojení

To, jakým způsobem se narodíme, má vliv na prvotní osídlení mikrobiotou. Pokud se narodíme přirozeně, získáváme prvotní mikrobiotu od našich maminek. Pokud se narodíme císařským řezem, získáváme prvotní mikrobiotu z pokožky matky, od personálu nemocnice. Takový mikrobiom je výrazně odlišný od přirozeného mikrobiomu.

Při kojení získává miminko z mateřského mléka řadu specifických látek. Mezi ty nejvýznamnější patří oligosacharidy, které slouží jako prebiotika (potrava) pro střevní mikrobiom. I když se výrobci snaží vyrobit náhradu mateřského mléka co nejpodobnější, zdaleka se neblíží mateřskému mléku.

„Z nedávného výzkumu vyplývá, že spojení mezi mikrobiotou a obezitou je pouze špička ledovce.“ kniha Zdravá střeva

CO DĚLAT PRO ZDRAVÝ MIKROBIOM?

• Jezte kvalitní čerstvé základní potraviny (nejlépe z ekologického zemědělství a volných chovů), pestrou a sezónní stravu. Čím pestřejší tím lepší, pomůžete tak zajistit široké spektrum živin. Každý druh vyžaduje něco trošku jiného. 😊

• Jezte fermentované potraviny, které obsahují probiotika (prospěšné bakterie, které potlačují růst a množení nepřátelských bakterií) – kvašené potraviny (pickles, kimči, kysané zelí), kvašené mléčné výrobky (podmáslí, kefír, bílý jogurt, zakysaná smetana), luštěniny a fermentované obiloviny nebo kváskové pečivo.

• Jezte potraviny (prebiotika), kterými se prospěšné bakterie „živí“ a můžou tak růst a množit se. Hlavním prebiotikem je vláknina - inulin, fruktooligosacharidy (FOS), galaktooligosacahridy (GOS), rezistentní škrob, betaglukany, kukuřičná vláknina, glukomanan a mnoho dalších. Nachází se v zelenině, ovoci, luštěninách, celozrnných obilovinách, ořeších a semínkách.

• Nepoužívejte umělá sladidla, díky kterým může dojít ke snížení diverzity mikrobiomu a přemnožení bakterií rodu Clostridium a enterobakterií, které jsou spojeny s řadou onemocnění.

• Kůže je největší orgán a všechno, co na ní nanesete, vstřebá a následně se to dostane do těla. Proto používejte takovou kosmetiku, která vám neublíží (nejlépe bio).

• Nesnažte se mít sterilní domov (jasně, uklizeno být musí) a běžné úklidové prostředky vyměňte za šetrnější varianty (soda, ocet, citron).

• Kontakt se zvířaty má velmi pozitivní vliv. Rozdíly v mikrobiotě jsou pozorovány už u lidí, žijící v domácnosti se zvířecím mazlíčkem. Pořiďte si domácího zvířecího mazlíčka, vydávejte se s dětmi na zvířecí farmy a dopřejte jim i sobě kontakt s přírodou.

• Stejně jako kontakt se zvířaty, může i cestování obohatit mikrobiom o nové druhy. Díky tomu, mívají lidé, kteří často cestují, rozmanitější mikrobiom.

• A nezapomínejte dostatečně odpočívat, hýbat se a pobývat na čerstvém vzduchu.

Chcete vědět, jak je na tom právě váš mikrobiom? Nechte si udělat analýzu střevního mikrobiomu. Stačí k nám zavolat nebo napsat. Vše vám vysvětlíme a analýzu zajistíme. 😊

Líbil se vám článek? Lajkujte ho a sdílejte se svými přáteli. 🙂