• Andrea Jelínková

JAK NA ZDRAVÉ STRAVOVÁNÍ

Vědět, co jíst, abychom zhubli nebo dosáhli optimálního zdraví. To je to, co většinu z nás zajímá. Protože to, co jíme, zásadně ovlivňuje nejen naši hmotnost a zdraví, ale i energii a náladu. A kdo by chtěl být dobrovolně tlustý, nemocný, unavený a špatně naladěný?


Na internetu koluje tolik rozporuplných informací a rad týkající se zdravého stravování, že pro běžného smrtelníka může být snaha se ve všech těch informacích vyznat dost obtížná.



Podívejme se, co všechno do zdravého stravování patří a čemu věnovat pozornost?


ČEMU VĚŘIT, KDYŽ DOPORUČENÍ JE TOLIK A ZÁROVEŇ SE STÁLE MĚNÍ?

Setkávám se s mnoha lidmi, kteří říkají, že se stejně nedá ničemu věřit. Úplně je chápu: nejezte tuky - jezte tuky, hlavně ne vajíčka - vajíčka jsou superpotravina, žádné máslo, jezte margaríny - žádné margaríny, jezte máslo, jezte každé 3 hodiny - stačí jíst 2 x denně… to je jen pár z mnoha protichůdných doporučení.


Jeden příklad za všechny. Podívejme se na jeden z největších výživových omylů - na nízkotučnou dietu.


V roce 1953 vydal americký biochemik Ancel Keys studii, jejímž závěrem bylo v podstatě to, že tuk ve stravě zvyšuje hladinu cholesterolu v krvi, čímž ucpává tepny a způsobuje srdeční onemocnění. Jenže Keys vyhodnotil závěry své studie nesprávně (např. z 22 zkoumaných zemí použil údaje jen ze 6, které podporovaly jeho teorii). I přes nedostatky a kritiku ze strany respektovaných profesionálů použil americký Výbor pro výživu a lidské potřeby v roce 1977 Keysovu studii jako základ svých výživových doporučení. A tak se od roku 1980 Američanům radilo, aby ze své stravy odstranili co nejvíc tuku a nahradili ho sacharidy. Tahle doporučení byla následně přijata ve většině zemí západního světa a dostala se i k nám. Smutnou pravdou je, že tahle doporučení způsobila dramatický celosvětový nárůst obezity a diabetu.


KRITICKÉ MYŠLENÍ JE ZCELA NA MÍSTĚ

Každý kdo se dnes ponoří do hledání odpovědi na otázku, co je to zdravé stravování a jaké jsou jeho principy, musí být skeptický a zpochybňovat dostupné informace. Je třeba podívat se, kdo dané informace předkládá, kdo studii sponzoroval a jaký za sebou skrývá program. Je třeba se ptát, zda jde o prezentaci neupravené vědy nebo jsou závěry z nejrůznějších důvodů zkresleny.


Znáte iniciativu „Vím, co jím“? Tváří se jako nezávislý poradce, který nám chce zjednodušit život. Čte za nás etikety, zkoumá technologii výroby a umožňuje tak lepší orientaci v nabídce potravin. Snaží se vyvolat dojem důvěry a vsugerovat nám, že když se budeme při nákupu potravin řídit logem „Vím, co jím“, neuděláme chybu. Když se podíváte pod pokličku, zjistíte, že tato iniciativa je sice navenek zaštítěná Petrem Havlíčkem (většina lidí ho zná jako odborníka na výživu z pořadu „Vím, co jím“ o hubnutí) a Karolínou Hlavatou (dietoložka), jenže ve vedení organizace se objevují lidé spojení se společností Unilever, která vyrábí Perlu, Ramu, Floru, Heru. Ještě vás překvapuje, že iniciativa doporučuje margaríny


Kritéria, podle kterých je logo přidělované, stanovuje samotná organizace. A tak není divu, že se objevuje na produktech společnosti EMCO, jejíž majitel sedí v její správní radě. (Detailní informace si můžete přečíst tady.)


Dalším příkladem může být společnost Nutricia, člen koncernu Danone, která dle svého hesla „pomáhá dětem v jejich zdravém vývoji a zvyšuje kvalitu života nemocným lidem všech generací“. Společnost propaguje batolecí mléka a výrobky pro děti v nadačním fondu „1000 dní do života“. (Více informací o Nutricii najdete zde.)


ZPOCHYBŇUJTE SVÉ NÁZORY A BUĎTE OCHOTNÍ JE MĚNIT

Naše strava se skládá ze 3 makroživin - bílkovin, tuků a sacharidů. Dvě z nich jsou nezbytné pro naše přežití, ale ta třetí je zbytečná. Možná vás to překvapí, ale jedinou živinou, kterou nepotřebujeme jsou sacharidy. Sacharidy naše tělo využije buď na energii nebo je uloží jako tuk.


Ale jako zdroj energie může naše tělo využít i tuky a bílkoviny. Tuky a bílkoviny jsou navíc důležité pro stavbu, rozvoj a fungování našich těl. A jsou zároveň živinami, které si naše tělo neumí vyrobit a tudíž je potřebuje získávat z potravy. Na těchto poznatcích a principech fungování našeho těla jsou postavené nízkosacharidové stravovací režimy. Omezují sacharidy a konzumují bílkoviny a tuk. Se spoustou zeleniny, samozřejmě.


KVALITA NA PRVNÍM MÍSTĚ

Dostáváme se k jídlu. Jaké jídlo nám bude prospívat a jaké nám naopak bude škodit?


Lidé vždycky jedli to, co „vyrobila“ příroda. Ať jde o rostliny nebo o zvířata. To, co vyrostlo venku v přírodě, nám prospívá.


Až v posledních cca 50 letech se jídla s vervou chopil potravinářský průmysl. Snaží se nám, zaneprázdněným lidem, „usnadnit“ život a vyrábí pro nás jídlo, které stačí vzít a sníst. Žádnou práci s ním nemáme. Jenže potravinářský průmysl není žádný samaritán. Vlastníkům továren na potraviny jde v první řadě o vlastní zisk. O co největší zisk. Proto jsou průmyslově vyrobené potraviny připraveny tak, aby nám co nejvíc chutnaly a my se pro ně vraceli znovu a znovu. A taky jsou vyráběny, aby vydržely co nejdéle, dokud je obchodníci neprodají, aby se nezkazily a nemusely se vyhazovat. Díky tomu je tohle zpracované jídlo plné cukru a soli a také plné chemie. A nekvalitních tuků. Zároveň jsou tyhle potraviny zbaveny toho důležitého a potřebného - vitamínů, minerálů, vlákniny. A i když jsou tam opět dodatečně „vráceny“, nejsou to už ty přirozené potraviny, tak jak je „vyrobila“ příroda.


Kvalita potravin je zásadní. Když se vyhnete průmyslově zpracovaným produktům (opravdu to není jídlo) a budete si vybírat skutečné potraviny, které vyrostly v přírodě, uděláte ve svém jídle velký kvalitativní posun. Pokud máte tu možnost, upřednostňujte skutečné potraviny z ekologických farem a hospodářství. Jak rostlinné, tak živočišné. Při jejich pěstování a chovu je zakázáno používat většinu chemických látek, které se běžně používají v konvenčním zemědělství. Obsahují méně chemie a naopak víc živin.


„Není možné, aby zdravá kráva vyrostla na směsích z geneticky modifikované a potenciálně karcinogenním Roundupem polévané sóji nebo aby se vypěstovala zdraví prospěšná pšenice, mrkev či jablka z půdy, která je chudá na živiny a neustále ošetřovaná agrochemikáliemi.“ Margit Slimáková

Kromě původu potravin je potřeba dávat pozor i na způsob zpracování a skladování. Jak to dělá výrobce zjistíme těžko. Můžeme se maximálně spolehnout na to, co píše na svých webových stránkách, případně se za něj zaručí nějaký „nezávislý“ odborník. Víc už toho dokážeme poznat u prodejce. Rozhlédněte se a všímejte si, jak se zachází s potravinami v obchodě, jaké jsou v obchodě tepelné a světelné podmínky. Jestli chodíte nakupovat do obchůdku se zdravou výživou, který ale nemá klimatizaci, nemusí v horkém létě splňovat podmínky pro správné uchovávání potravin. Takže pokud si například koupíte bio lněný olej, který prodejce skladoval na světle a teple, z původně zdravé a prospěšné potraviny se stal pravý opak. Je třeba dbát i na to, jak s potravinami po nákupu zacházíte vy sami. Pokud si koupíte mléko nebo jogurt a nesete ho domů 2 hodiny v obyčejné tašce, je velká šance, že se vám zkazí.


Kvalitu potravin ovlivňuje i domácí kuchyňské zpracování a skladování. Měli byste dodržovat bezpečnostní pravidla, jako je samostatný nůž a prkénko na syrové maso, nezmrazování již jednou rozmrazených potravin nebo uchovávání potravin v chladu a bez přístupu světla. Více informací najdete na stránkách bezpečnosti potravin.


6 x NEBO 2 x DENNĚ

Když začnete jíst skutečné jídlo, vaše potřeba jedení se přirozeně sníží. Ještě v 60. a 70. letech lidé běžně jedli pouze 2-3 x denně. A stačilo jim to. A nám to stačí taky. Začněte své tělo krmit živinami a sami uvidíte. U dětí to samozřejmě neplatí. Mají menší žaludky a (většinou) větší výdej energie, takže těm svačinu dejte. Zelenina, ovoce nebo ořechy jsou dostatečné.


Kromě snížení počtu jídel vám určitě prospěje, když prodloužíte dobu tzv. hladovění (lačnění). Tedy doby, kdy nejíte nic. Ano, většinou je to přes noc. Přesto hodně lidí vyjídá lednici i v noci, nebo se „cpe“ do poslední chvíle než jdou do postele. A to první, co ráno udělají, je, že se najedí. Vydržet hladovět 12 hodin přitom není nic strašného. Prostě si dáte v 7 hodin večer večeři a ráno v 7 hodin snídani. Dobu lačnění můžete prodlužovat dle svého. Existuje spousta variant hladovění 14, 20, 24, 36 hodin nebo delší několika denní půsty. Do zdravého stravování kratší či delší pravidelné půsty patří.


POČÍTAT ČI NEPOČÍTAT

Počítání kaloriií a odvažování potravin podle mě do zdravého stravování nepatří. Jsem si jistá, že když ze svého jídelníčku vyřadíte průmyslově vyrobené potraviny a nahradíte je těmi skutečnými, žádné počítání a vážení nebudete potřebovat. Krom toho, naši předkové žádné kalorie taky nepočítali. A hlavně, jídlo má být radost a pohoda. Počítání a odvažování žádná radost není a navíc většinou způsobuje stres. A stres jak známo není přítelem zdravého stravování a zdraví obecně.


Pokud ale se zdravou stravou či hubnutím začínáte, není od věci zjistit, kolik byste čeho asi tak měli sníst a po přechodnou dobu si potraviny vážit.


DOMÁCÍ KUCHYNĚ

Pokud to s hubnutím a zdravým stravováním myslíte vážně, začněte si připravovat své jídlo sami. Jen tak budete mít pod kontrolou to, co jíte.


Čím víc jsme se spolehli na produkty potravinářského průmyslu, tím víc jsme ztratili znalosti, dovednosti a sebedůvěru při přípravě jídel ze základních potravin. Z nějakého důvodu si myslíme, že příprava skutečného výživného jídla je složitá, náročná a trvá dlouho. A že je navíc drahá.


Věřte mi, že není ani jedno. Krom toho, jedením levného na živiny chudého jídla neušetříme. Co ušetříme na jídle, to utratíme v lékárně. A o další peníze přijdeme, když jsme nemocní a nemůžeme pracovat. A co teprve když se cítíme tak špatně, že už si ani nemůžeme užívat života?


Připravovat si výživné jídlo ze základních surovin je pravděpodobně ta nejdůležitější věc, kterou může každý z nás pro sebe a své zdraví udělat. A jako rodiče tím učíme své děti důležité životní návyky.

„Dobré zdraví začíná v kuchyni.“ Dr. Mark Hyman

JEZTE VĚDOMĚ

Způsob, jakým jíme, má vliv na zpracování a využití živin i na hmotnost. Zjednodušeně řečeno, když jíme ve spěchu dostáváme své tělo do stresu, trávicí systém vypne a absorbuje méně vitamínů, minerálů i dalších živin. Člověka pak taky lehko tlačí žaludek. Mimochodem, lidé, kteří trpí pálením žáhy, plynatostí nebo bolestmi trávicího traktu, většinou jedí rychle.


Když se při jídle věnujeme jiným činnostem (emailům, televizi), nevnímáme pocity nasycení a přejídáme se.


Ale když se jídlu věnujeme, soustředíme se na něj, jíme pomalu, vychutnáváme si ho, tělo přepne do režimu trávení a vstřebávání a je v tom maximálně efektivní. Nejenže mnohem lépe spaluje a využívá energii, ale i lépe vstřebává vitamíny a minerály...


A MÁME TO

Teď už víte, jak na zdravé stravování. Vybírejte si skutečné potraviny v co nejvyšší kvalitě. Dbejte na správné skladování a domácí přípravu jídel. Jezte pomalu a jídlo si všemi smysly užívejte.


Pokud se chcete pustit do zdravého stravování, zhubnout či zlepšit své zdraví, ale sami se na to necítíte, zavolejte nebo napište. Společně to zvládneme!


Líbil se vám článek? Lajkujte ho a sdílejte se svými přáteli. 🙂

Všechny sužby jsou poskytovány prostřednictvím programu NUTRIADAPT

Tel: 602 486 477

Email: beroun@nutriadapt.cz

© 2019-2021 Hubnutí Beroun